Svalové dysbalance vznikají jako adaptační mechanizmy na exogenní vlivy v oblasti svalstva. Dochází ke zcela přesné a zákonitě diferencované reakci v tom smyslu, že některé svaly reagují na tyto vlivy útlumovými projevy, kdežto jiné svalovým zkrácením.
Ochablé fázické svaly
Vlivem adaptace jsou některé svaly (svalové skupiny) pravidelně oslabené a ochablé, jsou méně aktivovány a podléhají involuci. Jedná se o svaly s převahou bílých svalových vláken, tj. inervovaných převážně velkými α-motoneurony – SVALY FÁZICKÉ
Zkrácené posturální svaly
Naopak u některých svalů dochází k hyperaktivitě, tyto svaly nabývají převahy a ve funkci nahrazují svaly oslabené. Jsou hypertonické a jejich klidová délka se zkracuje. Mají převahu červených vláken, inervovaných malými α-motoneurony – SVALY POSTURÁLNÍ.
Následkem těchto adaptačních změn vznikají typické svalové dysbalance, které jsou do jisté míry konstantní a charakteristické. Mluvíme pak o syndromech (např. horní zkřížený syndrom a dolní zkřížený syndrom), které mají i svůj klinický význam. Jsou také charakteristické pro určité skupiny lidí.
Svalové dysbalance zjišťujeme pomocí vyšetřovacích metod pohybové soustavy, které se užívají především ve fyzioterapii a zdravotní tělesné výchově.
Zdroj: e-kurz Zdravotní tělesná výchova, Fakulta sportovních studií MU, 2006