Definice pohybových schopností
Pohybové schopnosti představují soubor vnitřních předpokladů k pohybové činnosti určitého charakteru. Zevním projevem pohybových schopností je pohybová dovednost. V každé pohybové činnosti člověka se promítají pohybové schopnosti v určitém poměru zastoupení. Tento poměr je různý podle charakteristik prováděných pohybů. Úroveň pohybových schopností je dána součinnosti dějů na ruzných úrovních (molekulární, buněčné, orgánové, systémové). Při posouzení kvality některé pohybové schopnosti vycházíme z hodnocení příslušné pohybové dovednosti.
Podle převažujícího charakteru cvičení, podle uplatnění určité pohybové schopnosti při činnosti, rozlišujeme cvičení (pohbové či sportovní výkony) na rychlostní, silové, vytrvalostní a obratnostní. Někdy je jako samostatná schopnost počítána ještě pohyblivost a flexibilita.
Silové schopnosti – síla
Síla je pohybovou schopností projevující se dovedností překonávat vnější či vnitřní odpor kladený stahujícím se svalům.
Rychlostní schopnosti – rychlost
Rychlostní schopnost je pohybová schopnost nutná k provedení pohybové činnosti většinou cyklického charakteru s maximální frekvencí jednotlivých pohybů v minimálním časovém úseku (při dané dráze). Rychlostní výkony musí být prováděny s maximálním úsilím rámcově několik sekund.
Vytrvalostní schopnosti – vytrvalost
Vytrvalost je pohybová schopnost umožňující déletrvající činnost střední až mírné intenzity bez poklesu výkonu. Obecně platí nepřímo úměrný vztah mezi intenzitou činnosti a dobou provádění této činnosti. Nejčastějším projevem vytrvalosti jsou cyklické činnosti (chůze, běh, plavání, cyklistika).
Obratnostní schopnosti – obratnost
Obratnost je pohybová schopnost kvalitativně odlišná od předcházejících tří „kondičních“ pohybových schopností. Obratnost je dána kvalitou koordinační a kontrolní regulace prováděných pohybů.
Zdroj: Havlíčková L. a kol., Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část, Karolinum, Praha 2000