Dolní zkřížený syndrom

Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu je další v populaci velmi rozšířenou příčinou bolesti zad. Dolní zkřížený syndrom, oproti hornímu zkříženému syndromu, neprovázejí bolesti hrudní a krční páteře, nýbrž bolesti v lubosakrální oblasti tzn bolest beder, bederní páteře.

Příčiny vzniku dolního zkříženého syndromu

Nejčastěji příčinou vzniku svalové dysbalance v rámcí dolního zkříženého syndromu je zcela jistě hypokinéza čili nedostatek pohybu. Tato inaktivita vede k oslabení fázického svalstva, mezi které v této oblasti patří břišní a hýžďové svaly. Funkci těchto oslabených fázických svalů přebírají posturální svaly – vzpřimovače trupu a bedrokyčelní sval, které jsou tím pádem naopak přetěžovány a toto svalové přetížení se pak podílí na vzníku bolesti zad v bederní oblasti.

Dolní zkřížený syndrom a zkrácené a oslabené svaly

V rámci tohoto syndromu jsou zkráceny flexory kyčelního kloubu (m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. tensor fasciae latae), vzpřimovače trupu, a to v lumbosakrálních segmentech-ST, nikoliv hrudních. Dochází k útlumu a oslabení v gluteálních svalech, a to jak v m. gluteus maximus, tak medius a minimus. Insuficience gluteálního svalstva je důležitá a má zásadní význam pro držení těla. Oslabeny jsou břišní svaly a tzv hluboký stabilizační systém (mm. multifidy a hluboké rotátory páteře). Oslabení břišního svalstva se považuje za jednu z nejčastějších příčin bederní hyperlordosy. Ke vzniku hyperlordosy je však třeba dysbalance všech čtyř jmenovaných skupin. Zmíněná dysbalnce vede k změně statických a dynamických poměrů. Vznikne anterverse pánve, dochází k flekčnímu postavení v kyčelních kloubech a ke zvýšené lordóze v lumbosakrálním přechodu. To je provázené změnou rozložení tlaků na kyčelní klouby a na lumbosakrální segmenty. Vedle změny těchto statických poměrů jsou důležitější změny dynamické. Dochází k chybnému přebudování stereotypu kroku.

Možnosti nápravy

• Úprava pracovního místa dle ergonomických zásad
• Zařazení vhodných vyrovnávacích cvičení zaměřených především na:
  • Uvolnění
    • oblasti pánve Uvolňovací cvičení → Uvolnění pánevní oblasti
    • kyčelního kloubu Uvolňovací cvičení → Uvolnění kyčelního kloubu
    • bederní páteře
  • Protažení
    • flexorů kyčelního kloubu Protahovací cvičení → Protahování flexorů kyčelního kloubu
    • vzpřimovačů bederní páteře Protahovací cvičení → Protahování vzpřimovačů páteře
    • čtyřhranného svalu bederního Protahovací cvičení → Protahování čtyřhranného svalu bederního
  • Nácvik správného posturálního stereotypu-podsazování pánve a hybného stereotypu extenze dolní končetiny a kroku.
  • Posílení
    • hlubokého stabilizačního systému Posilovací cvičení → Celková zpevňovací cvičení
    • svalů břicha Posilovací cvičení → Posilování přímých břišních svalů – dolní část, Posilovací cvičení → Posilování přímých břišních svalů výdrží
    • pánevního dna Posilovací cvičení → Posilování svalů pánevního dna
    • gluteálních svalů Posilovací cvičení → Posilování hýžďových svalů – velký sval hýžďový, Posilovací cvičení → Posilování hýžďových svalů – střední a malý sval hýžďový

Jako řešení bolesti zad a jejich prevence lze využít služeb odborně vzdělaného trenéra a programu Cvičení na bolavá záda

Zdroj: e-kurz Zdravotní tělesná výchova, Fakulta sportovních studií MU, 2006